Roman Sekal 10.11.2024 jezírka & koi
Přírodně pojaté zahradní jezírko bude sloužit i v zimě. Chcete vědět jak?
Většina vodních nádrží v zahradě se ke konci roku ukládá k odpočinku. To ale neplatí pro náš biotop, který bude i v chladných měsících k dispozici svému majiteli.
ZAKLADNÍ INFORMACE
Pozemek, kde se jezírko nachází, je skutečně rozsáhlý. A i když se vodní nádrže budují většinou blízko obytných stavení, majitel si přál v tomto případě vodní plochu v rohu parcely. Chtěl mít prostě klid, nerušeně se koupat, odpočívat, a i v zimě se saunovat. Samotné jezírko můžeme charakterizovat jako koupací, postavené v ryze přírodním duchu. To vyplývá nejen z naturelu jeho vlastníka, ale i charakteru celé nemovitosti a místa, kde se stavba nachází. Jedná se totiž o okraj jedné z malebných jihočeských vesnic.
Jezírko je v rohu zahrady umístěno i z toho důvodu, že bylo plánováno poměrně dlouho dopředu a majitel, který má rád divokou přírodu, si zde s předstihem vysadil základ malého lesíka (obr. 1), do kterého se rozhodl časem umístit saunu ve finském stylu. A tak jiný typ vodní plochy, než je tato, to znamená nepravidelný tvar, mělké pobřežní zóny, kolem vysoká tráva, bujná vegetace a kameny, nepřipadal v úvahu.
Z hlediska profilu dna a zamýšleného způsobu užívání bylo třeba jezírko vybagrovat tak, aby poblíž betonových základů, na nichž stála v době pořizování prvních fotografií lavička (obr. 1), bylo skutečně hluboké. Člověk vybíhající z horké sauny se totiž potřebuje rychlým skokem do studené vody ochladit. Je zde tedy kolmý sráz a hloubka zhruba 2,3 metru.
To, že je jezírko hluboké, přináší i další zajímavý moment, který známe z přírodních nádrží nebo rybníčků. Na hladině je voda teplá, což je dáno i tím, že je zde hodně kamenů, které akumulují teplo a následně ho do vody uvolňují, zatímco dole v hloubce kolem 2 metru už je mnohdy až ledová.
Protože má uživatel jezírka menší děti, muselo být k tomuto faktu přihlédnuto již při projektování stavby. Přístup do vody pro ně je vidět na obr. 2, 3. V tomto případě se jedná o štěrkem vysypaný, pomalu se svažující břeh, který umožňuje bezproblémový vstup i výstup z vody. To, jak se jezírko prudce svažuje do hloubky před saunou, vidíme na obr. 4.
REALIZACE JEZÍRKA
Samotná realizace pochází z roku 2008, v této reportáži je stará zhruba 8 let. Terén, ve kterém jsme ji prováděli, se skládá z jílovitého podloží bez kamenů, jedná se o velmi hutnou a těžkou půdu. Po vybagrování základní jámy (objem vody v jezírku je cca 100 m3) se objevil první problém, který jsme ale byli schopni vyřešit. Narazili jsme totiž na poměrně silný spodní pramen. Chvíli jsme uvažovali i o tom, zdali ho nepoužít k pravidelnému dopouštění jezírka, ale v době suchých dnů nebo delšího období bez dešťů by tento zdroj vody jezírko zásobit nedokázal. Následně byla na dno a stěny nádrže položena geotextilie a na ní aquafólie, která je svařená tak, abychom eliminovali množství přehybů a záhybů. Klasická PVC fólie má sílu 1 mm.
Na fólii pak přišla další geotextilie, to proto, aby se zabránilo průrazu kameny, které v tomto přírodně pojatém jezírku na dně i stěnách musí být. Na ni byl pak kromě větších kamenů navezen také kamenný zásyp. Zvláštností této realizace je i to, že v podloží byly předem vytvořeny jakési kapsy, v nichž jsou uloženy velké kameny držící zásyp, který tak nemá možnost sjíždět na dno. A to ani v případě, kdy jsou stěny dosti šikmě. V partiích kolem dna jsou použity větší valounky o průměru 60-70 mm, následně zasypané drobným štěrkem. Jak je vidět na fotografiích, „jde“ kamenný zásyp až nahoru na břeh, takže stavbu nehyzdí místa, kde z vody vykukuje jen černá fólie.
VODA NA PRVNÍM MÍSTĚ
Důležitou součástí každého jezírka je voda. Na tomto místě možná vzbudíme u někoho údiv, nebo i nevoli, ale naše nádrž byla kompletně celá napuštěna z návesního rybníka, kde byla voda poměrně čistá, jen s nepatrným zákalem. Během týdne se ale jezírko vyčeřilo a od té doby je voda svou kvalitou uspokojivá. Na dopouštění se pak používá voda stékající ze střechy velké haly, kterou má majitel na svém pozemku v blízkosti jezírka k dispozici. A pokud je jí málo, je v záloze voda studniční…
V prvém roce po skončení realizace byla voda v naprosto perfektním stavu, ale v následujícím se v ní tak, jak to u přírodních koupacích biotopů bývá, začala objevovat dlouhá vláknitá řasa. Majitel jezírka ji na základě doporučení systematicky likviduje doporučenými přípravky, čímž vodu jako takovou čistí a udržuje v přijatelné kvalitě. Aby bylo ve vodě dostatek kyslíku, umístili jsme do prostoru před pódiem u lavičky malé čerpadlo, které má na konci nasazen difuzér (obr. 5 uprostřed). Ten vodu prokysličuje. Čerpadlo je zapojeno na časový spínač tak, aby fungovalo nepřetržitě v krátkých intervalech.
Další zajímavostí tohoto jezírka je skutečnost, že v něm nikdy nebyly použity bakteriální přípravky, které se doporučují pro nastartování filtru, popř. se do nádrže přidávají během vegetace. Proces čištění vody zde probíhá opravdu jenom na přírodním základu, kterému my pak napomáháme okysličováním vody a zajištěním jejího pohybu. Tomuto způsobu likvidace nečistot odpovídá i kvalita vody, kterou majitel nikdy nechtěl mít křišťálově čistou. Vždy mu šlo především o přírodní podobu jezírka se všemi jeho klady i zápory.
ROSTLINY V JEZÍRKU A FILTRACE
Jak je vidět na fotografiích, jezírko je poměrně hodně osázené vegetací. A protože je kolem zahrada a za plotem i volná příroda, dostává se do něj i vcelku velké množství organické hmoty. Ta je vždy na jaře jako částečně rozložený sediment z nádrže odsávána kalovým čerpadlem. Asi největší zajímavostí tohoto biotopu je absence klasické filtrace, jezírko je skutečně naprosto přírodní. Voda v něm je ale poměrně čistá, což mají na svědomí rozsáhlé regenerační zóny a pravidelné okysličování vody. To považuji za zásadní, protože jak všichni víme, aerobní procesy, při kterých se rozkládají organické zbytky, potřebují kyslík, a ten do jezírka díky čerpadlu dodávat dokážeme.
Rostliny v pobřežních zónách byly vysazovány na základě našich dlouhodobých zkušeností, nikoliv podle vzorců či šablon, které uvádějí, kolik druhů je potřeba na m2 dané plochy umístit. Vegetace kolem vodní nádrže totiž neslouží jen k odebírání živin z vody, má ale také funkci okrasnou. Protože bylo nutné na přání investora jezírko nenásilně začlenit do okolního prostředí, rostlin je tu opravdu hodně a v zajímavé skladbě. Z hlediska jejich výčtu mohu jmenovat např. ostřice, najdeme tu pryskyřník, šípatku, lekníny nebo orobince. A kromě druhů, které sem byly dodány uměle a vysázeny plánovitě, se v bezprostřední blízkosti vodní plochy objevuje i náletová vegetace, která sem ale podle mého názoru patří.
Za srubem je vidět malý lesík, v němž rostou dvě dominantní břízy a další okrasné keře. Toto zákoutí má v náznacích evokovat část volné přírody, do které zapadá i klasická finská sauna zbudovaná ve formě roubeného altánu (obr. 6). A to, že je tu příroda na prvním místě, dokládají také poměrně velké kameny nebo nízké borovice, které jsou umístěny na březích přírodně laděného jezírka.
Zajímavou dominantou (obr. 7) je i ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis), což je nádherná vysoká tráva, okrasná po celý rok. Z hlediska modelace terénu tu nacházíme i pár vln, které vznikly ze zeminy vytěžené při hloubení základní jámy.
KAMENY A RYBY
Při budování jezírek přírodního typu jsou kromě vegetace, tvaru a začlenění do okolní krajiny velmi důležité i kameny. Jak ukazují obr. 8, popř. 2 a 3, byly velmi pečlivě vybírány a pocházejí z naleziště asi 60 km od místa, kde jsou instalovány. Při jejich výběru jsme se snažili o to, aby po jejich usazení vznikla jakási forma přirozené krajiny, kde se velké a těžké kameny běžně vyskytují.
Co se týče rybí obsádky, v nádrži najdeme jen několik jeseterů. Občas sem sice majitel jezírka přidá i pár pstruhů, které mu ale, protože jsme na vesnici, většinou vyloví kočky. Větší množství ryb zde být ani nemůže, protože zvýšené znečištění vody rybími výkaly, popř. balastem z krmiva, by se bez klasické filtrace už neobešlo.
SRUB SE SAUNOU
I když se sauna v podobě zálesáckého srubu samotného jezírka a jeho provozu přímo netýká, jistě vás bude zajímat, z čeho je a jakým způsobem jsme ji zhotovili. Je postavena ze smrkových klád, které musí být všechny zhruba stejného průměru. Použito bylo odkorněné a na povrchu obroušené syrové smrkové dřevo, suché v takovém množství a kvalitě k dispozici nebylo. Zhruba rok potom trvá, než si taková stavba „sedne“ a než sama vyschne. Tomu je při budování třeba přizpůsobit např. velikost zárubní dveří a rámů oken, které musí být o trošku menší.
Podíváte-li se podrobně na fotografie této sauny, vidíte, že každá kláda má na spodní straně žlábek, který opisuje tvar té pod ní, což znamená, že na ní poměrně velkou plochou dosedá. A aby byla těsnost ještě větší, je mezi ně vložena speciální konopná izolace, která se používá na stavbu kanadských dřevěných srubů.
Samotná stavba sauny byla poměrně jednoduchá. Do potřebné výšky jsme na sebe naskládali jednotlivé klády, jež do sebe musí zapadat a jsou i vzájemně provázány. Srub kryje střecha, která je zhotovena ze smrkových podvalů (obr. 9), což jsou slabé kmínky položené co nejtěsněji, jak jen to šlo, jeden vedle druhého. Na nich pak leží klasická folie.
Střechu ohraničují tenčí dubové kmeny i s kůrou, které mají za úkol pouze jednu jedinou věc (obr. 10). Ochránit zeminu, která je díky nim na střeše uložena podobně jako ve zvýšeném záhoně. Možná si z fotografií všimnete, že mezery mezi fólií a těmito dubovými kmeny jsou vycpány mechem, popř. tam vidíte jakési koule ze zelené síťoviny. I v nich je mech a použili jsme je z toho důvodu, aby nám z větších prostor tuto surovinu nevytahali ptáci.
Na střeše je zhruba 25 cm substrátu (vláknitá rašelina a klasická prosívka), do kterého jsme zasadili rostliny, o nichž jsme přesvědčeni, že na extremním stanovišti vydrží (vřesy, netřesky, traviny). Důležité je z hlediska konstrukčního i jakési odvětrání sedlové střechy v jejím nejvyšším bodě. To zajišťuje žlábek zhotovený v posledním umístěném kmeni. Je tu proto, aby se pára, která ze sauny vychází, nahoře nesrážela, čemuž zabraňuje proudění vzduchu, který tímto žlábkem volně prochází.
CO DODAT ZÁVĚREM?
Po přečtení článku můžeme s klidným svědomím říci, že záměr vybudovat v klidové části zahrady ryze přírodní koupací jezírko se zázemím pro saunování (obr. 11) se podařil.
Pro klasické osvěžení během horkých letních dnů v „chemicky“ čisté vodě je pak v jiné části parcely k dispozici bazén, který využívají hlavně děti. Koupat je tedy možné se po celý rok, klidně i v přírodním biotopu (obr. 12) …
