Sníh, šampioni a nové trendy: 31. cesta Alcedor za Koi do Japonska

TAK ZASE DO jAPONSKA

Když se někdo do Japonska podívá jednou za život, je to zážitek. A stejně tak i podruhé. Když tam ale jedete po jednatřicáté, je to skoro, jako byste se vraceli domů. Letos se mi to podařilo – lednová cesta do Země vycházejícího slunce překročila třetí desítku. Návštěva oblasti Niigata znovu potvrdila, proč je právě tato část Japonska považována za střed světa Koi kaprů a proč má smysl sem vyrazit i v době, kdy většina Evropanů raději zůstává doma u kamen.

STOLETÝ SNÍH MÍSTO STOLETÉ VODY

Před 15 lety, kdy v době mé prodloužené návštěvy byly v oblasti silné záplavy, si místní chovatelé ze mě dělali legraci: "Přijel Luděk a v Niigatě máme „stoletou vodu“. Letos mě přivítali slovy: „Luděk přijel a máme stoletý sníh.“ Prefektura skutečně zažila jednu z nejbohatších sněhových nadílek od 2. světové války. V oblasti města Ojiya leželo místy až 2,5 metru sněhu a každý den připadlo kolem 60 centimetrů nového. Přesto byly silnice i chodníky každé ráno v 7 hodin vyfrézované, vlaky i autobusy jezdily a školy fungovaly. Jedinou „nevýhodou“ byly až čtyřmetrové bariéry sněhu kolem silnic – člověk z auta neviděl do krajiny a projížděl jen bílým koridorem. Pro chovatele to znamenalo především každodenní odklízení střech domů i odchoven, aby tíha mokrého sněhu nepoškodila budovy s nádržemi. 

56. ALL JAPAN NISHIKIGOI SHOW: SVĚTOVÁ ELITA POD JEDNOU STŘECHOU

Hlavním cílem naší cesty byla tradiční národní výstava All Japan Nishikigoi Show, letos již 56. ročník. Koná se každoročně na přelomu ledna a února v Tokiu a je považována za nejprestižnější výstavu Nishikigoi na světě. Pod jednou střechou se zde sejdou 2–3 tisíce špičkových Koi. Vidět ryby dlouhé 100 nebo dokonce 115 centimetrů je mimořádný zážitek. V mém případě už nejde ani tak o údiv, jako spíše o posuzování kvality a srovnávání s tím, jaké ryby jsem tu viděl v minulých letech. Zajímavostí výstavy je, že v celé její historii nikdy nezískala titul Grand Champion jiná skupina než tzv. Gosanke, tedy Kohaku, Sanke a Showa. Tyto tři variety představují základní japonský standard chovu Koi a tradice jsou zde silnější než módní trendy či experimenty s novými barevnými varietami.

VLASTNIT ŠAMPIONA? ANO, ALE ZŮSTÁVÁ V JAPONSKU

Mnoho vítězných ryb má zahraniční majitele – Američany, Evropany i Asiaty. Funguje zde systém tzv. azukarikoi, což znamená, že ryba je sice koupena, ale zůstává u chovatele v Japonsku v placené úschově. Jakmile by byla vyvezena ze země, už by se nikdy nemohla vrátit do soutěže. Je to podobné jako adopce zvířete v zoologické zahradě – formálně je vaše, ale fyzicky zůstává tam, kde má ideální podmínky, a vy přispíváte na její péči.

GENERAČNÍ OBMĚNA V NIIGATĚ

Do Niigaty jezdím více než dvacet pět let. Dříve jsem jednal s otci dnešních chovatelů, dnes obchod probíhá s jejich syny. Z kluků, kteří kdysi běhali kolem bazénů s rybami, jsou respektovaní profesionálové. Rychle si osvojili nejen tradiční japonský přístup k chovu Koi, ale i moderní obchodní postupy a západní způsob komunikace. Mladší generace mluví výrazně lépe anglicky, jednání je svižnější a profesionálnější, přesto osobní vztahy zůstávají klíčové. U chovatelů, které znám dvacet let, má spolupráce úplně jiný rozměr než u těch nových.KAM SE POSOUVÁ SVĚTOVÝ TRH?

Podle japonských chovatelů Evropa stagnuje. Největší nárůst prodeje zaznamenávají ve Vietnamu, Indonésii, Indii, na Srí Lance, v Jižní Africe a v USA. Asijský trh roste dynamicky, zatímco Evropa spíše vyčkává. Zajímavé je, že Japonci aktuálně preferují obchod s Vietnamci a Indonésany; historické napětí s Čínou je v obchodních vztazích stále patrné a zřejmě jen tak nevymizí.

TRENDY MEZI VARIETAMI ANEB CO JE „IN“

Klasika v chovu Nishikigoi zůstává stabilní a obchodně nejsilnější jsou stále Kohaku, Sanke a Showa. Vedle nich se však objevují módní vlny. Velké oblibě se dnes těší Kin Showa, tedy metalická varianta Showa, zejména mezi západními zákazníky. Mukashi Ogon, která byla před patnácti lety téměř neviditelná, se vrací na výsluní. Zájem budí také Kirin s typickým „žirafím“ zbarvením v odstínech červené a hnědé, připomínajících podzimní javorové listí či žlutá Ayawakaba jako varianta typu Shusui. Trendem jsou i výrazně šupinaté Aragoke, původně populární v Indonésii, a dlouhoploutvé Longfin, jejichž obliba dlouhodobě roste i u nás. Je vidět, že si Japonci dokážou udržet tradici a zároveň citlivě reagují na globální poptávku.

CO OBSAHOVALA LETOŠNÍ ZÁSILKA PRO ALCEDOR?

Letos jsme přivezli přibližně 140 ryb, z toho kolem 60 kusů ve velikosti 65 až 80 centimetrů. Šlo o výběr větších tříletých a čtyřletých jedinců, ale také dvouletých ryb o délce 35 až 45 centimetrů. Nechyběly Kohaku včetně Tancho, Showa i v Doitsu variantě, Sanke, Ochiba Shigure, Kujaku a Kinrin Kujaku, Kikokuryu, Yamato Nishiki, Harivake, Shusui nebo další zástupci skupiny Kawarimono. Část ryb byla rezervována už podle fotografií, ale fyzicky zůstávají měsíc v karanténě. Zákonná povinnost by dnes sice umožnila kratší dobu, ale chovatelská čest a odpovědnost velí nepodcenit zdravotní kontrolu.

ZIMA MÁ PŘI CESTĚ DO JAPONSKA VELKOU VÝHODU

Zimní cesta do oblasti Niigata a Ojiya přináší obchodní i praktický benefit. Ryby jsou v Česku před sezónou kratší dobu, což snižuje náklady na jejich držení. Pokud dorazí v únoru či březnu, po měsíční karanténě jsou připravené na jarní přesun k zákazníkům. Naopak podzimní dovoz znamená čekání až do jara, tedy delší dobu péče i vyšší náklady na krmení a provoz.

JAK SE MĚNÍ ČESKÁ KOI SCÉNA?

Mnoho japonských ryb končí v nádržích českých zákazníků. Přibývá mladých nadšenců, zatímco starší postupně ubývají, a trh je spíše stabilní než rostoucí. Ryby ve střední cenové hladině se prodávají dobře, ale skutečně špičkové kusy nad 100 tisíc korun hledají majitele obtížněji. Většina zájemců, kteří chtěli prémiové Nishikigoi, už je ve svých zahradních rybníčcích má a další nákupy brzdí mimo jiné i aktuální ekonomická situace.JAKÁ BYLA 31. VÝPRAVA DO JAPONSKA?

Jednoznačně vydařená, velmi příjemná a inspirativní. To kvůli mimořádné sněhové nadílce, kterou člověk možná uvidí jen jednou za život, ale především díky široké nabídce ryb a zajímavým obchodním podmínkám. Pokud to zdraví dovolí a najde se dostatek zájemců, příští zimní cesta je už nyní ve hře. Protože Japonsko, a zejména Niigata, není jen o obchodu. Je o tradici, o budování dlouholetých přátelských vztahů a o celoživotní vášni pro chov Koi.