Bránu Torii si můžete postavit, nebo vytisknout na 3D tiskárně!

Torii (správná výslovnost torí) je japonská brána se silnou historickou i filozofickou tradicí, kterou můžeme najít nejčastěji u vchodu do šintoistických svatyní. Jak vyplývá z použitého názvu v kandži (znakový systém používaný pro zápis japonštiny), je název brány složen ze dvou znaků: tori – pták, i – místo. Primární podstatou těchto posvátných bran je poskytovat místo odpočinku pro ptáky, kteří jsou v šintoismu považováni za posly bohů.

Typická brána Torii v červeno-černém provedení

Brána Torii se představuje

Před svatyní může stát jenom jedna brána, ale u některých se jich dá najít doslova celá řada. Např. před svatyněmi bohyně Inari je jich více, protože jak jednotlivci, tak i firmy v Japonsku vyjadřují svou vděčnost za obchodní či osobní úspěchy tak, že svatyni darují jednu bránu Torii. Svatyně Fušimi Inari v Kjótu jich tak má tisíce.

Japonská brána Torii se v základu skládá ze dvou sloupů a dvou příčných trámů, nejčastěji natřených červenou barvou. Některé brány Torii mají mezi horními příčkami tabulky s nápisy. Nejpoužívanějším stavebním materiálem je historicky dřevo a kámen, ale v současné moderní době se začínají prosazovat i materiály nové, např. ocel, železobeton nebo měď.

Řada bran Torii před svatyněmi bohyně Inar

Podobné stavby můžeme najít kromě Japonska také v Thajsku a brána nazývaná Torana v hindské i buddhistické architektuře (Indie, Nepál) jisté vzhledové i filozofické spojitosti s Torii má.

Odkud brána Torii pochází?

Původ bran Torii vysvětluje stará japonská legenda, podle níž bohyni slunce Amaterasu vadilo chování jejího bratra do takové míry, že se schovala do jeskyně a zavalila vchod velkým kamenem, čímž způsobila zatmění Slunce. Lidé se báli, že životodárnou planetu již nikdy nespatří, a tak požádali o radu moudrého starce. Ten přikázal postavit velký dřevěný ptačí hřad a posadit na něj všechny kohouty ve městě. Ti začali hromadně kokrhat a bohyně ze zvědavosti vykoukla ven, přičemž o malý kousek posunula kámen uzavírající vchod do jeskyně. Zcela odsunout ho dokázal ale až zápasník sumo, který tak vypustil slunce znovu ven. Tak byl svět zachráněn a první branou Torii se stal právě tento hřad pro kohouty. Následně se pak podobné brány stavěli po celém Japonsku a věnovány byly obecně ptákům jak poslům božstva.

Je ale docela možné, že se jedná jen o náboženskou pověst, protože jiné vysvětlení vychází ze slovního spojení tóri-iru (prochází – vstupuje), které je nám Evropanům bližší, protože vystihuje podstatu celé stavby a její využití v praxi. Ať již je hypotéza o vzniku této brány jakákoliv, je pravdou, že ji nacházíme nejen v Japonsku, ale i jinde na místech, která vstupy „někam“ označují.

Na zhotovení můžeme využít i moderní technologie!

Dnes jsou v módě 3D tiskárny, tak proč nezkusit něco nového! Samozřejmě velkou zahradní bránu Torii doma v dílně nebo obýváku vytisknout nedokážeme, ale malou, dekorační zhotovíme bez problémů. My jsme to v rámci redakčního experimentu zkusili a výsledek není špatný. Za spolupráci děkujeme Pavlovi Dvořákovi, který potřebné zařízení zapůjčil.

Jak při stavě Torii postupovat?

Asi nejdůležitější je při stavbě této brány vědět, z čeho se skládá, jaká je její barevnost a že výška nebo šířka nejsou přesně dané. Brána Torii může být ze dřeva, které je ponecháno v původním surovém stavu pouze zbavené kůry, popř. natřená červeně a některé její části černě. Tady již ale určitá pravidla najdeme. Černá barva se může vyskytovat jenom na nemaki anebo kasagi, jinde ne! Schéma a popis základních prvků brány Torii

Horní část brány kasagi může být, ale také nemusí, vyztužena druhým vodorovným překladem nazývaným shimaki (někdy také shimagi). Kasagi a shimaki mohou být vodorovné nebo prohnuté. V takovém případě se nazývají sorimashi. Další vodorovná část se jmenuje nuki a na jejím místě ji drží dřevěné hladké klíny kusabi. Někdy svou funkci plní bezezbytku, jindy jsou spíše jenom pro ozdobu. Uprostřed „překladu“ nuki se u některých typů bran nachází vzpěra, tzv. gakuzuka. Je buď prostá dalších ozdob, může mít nad sebou „stříšku“, a nebo je k ní připevněna deska nesoucí název svatyně, před kterou se brána Torii nachází.

Dva svislé sloupy kulatého průřezu hashira stojí většinou na bílém kamenném prstenci nazývaném kamebara (želva) nebo daiishi (základní kámen). Kamenný podklad může být ale někdy nahrazen dekorativním černým rukávem zvaným nemaki (tzv. kořenový rukáv). V horní části sloupů občas nacházíme dekorativní prstenec nazvaný daiwa (velký prsten). Brána jako taková má čistě symbolickou funkci, a proto v ní obvykle nejsou žádná vrata či dveře. A nenavazují na ni ani žádné ploty.

Různé druhy brány Torii

Typů je podobně jako u ostatních staveb v Japonsku celá řada, základem jsou ale patrně dvě skupiny: Shinmei torii (brány jsou charakterizovány rovnými horními překlady kasagi) a Myójin torii (stavby se zakřivenými kasagi, směřujícími na okrajích směrem vzhůru).

Do skupiny Shinmei torii patří např. Kasuga torii, Hachiman torii, Kuroki torii, Shiromaruta torii nebo Kuroki torii, jejichž podrobný popis a rozbor rozdílů by vydaly na několik dalších odstavců. A podobné je to u skupiny Myójin torii, kam řadíme např. Nakayama torii, Nune torii, Sannó torii či Usa torii. Zajímavostí této skupiny jsou i Miwa torii (asi jediná brána ne s jedním, ale hned se třemi poli vedle sebe) kterou vidíme na obrázku. Nejslavnější Torii brána v Japonsku, „plovoucí“ Ryóbu Torii

V tomto případě se jedná o Icukušimskou bránu, nejznámější symbol svatyně Icukušima, která se jakoby vznáší nad vodou. Jmenovaná svatyně stojí na pobřeží stejnojmenného ostrova v prefektuře Hirošima v Japonsku a nachází se na okraji města Hacukaiči. V roce 1996 byl chrámový komplex zanesen do seznamu světového dědictví Unesco a japonská vláda označila některé budovy za národní poklad. Na její stavbu bylo použito kafrové dřevo, je 16 metrů vysoká, vrchní nosník má délku 24 metrů a hmotnost se odhaduje přibližně na 60 tun. Jedná se o největší dřevěnou bránu Torii v Japonsku. Pro zvýšení stability jsou ke sloupům hashira přidány další 4 nohy (jocuaši). Brána vypadá jako plovoucí pouze za přílivu, při odlivu stojí na „blátivé“ pláni.