Ladislav Novotný 03.02.2024 jezírka & koi

Jak nebezpečný je Koi Herpes Virus?

Bojíte se nákazy chovaných Nishikigoi, o níž nás čím dál tím častěji informují sdělovací prostředky? Tady jsou nejdůležitější fakta…

Herpesvirové onemocnění kaprů Koi (Koi herpes-virus disease, KHVD) je vysoce nakažlivé virové onemocnění jak Nishikigoi, tak i kaprů obecných.

Původcem onemocnění je (KHV, CyHV-3), patřící do čeledi Herpesviridae, blízce příbuzný viru kapřích neštovic (CyHV-1) a viru hematopoetické nekrózy karasů (CyHV-2). Virus KHVD byl izolován nejen z kapra, ale také z dalších kaprovitých ryb (karase, amura), u kterých však nevyvolává klinické onemocnění. Kříženci kapra a karase jsou vůči této infekci odolnější.

HISTORIE A ZDROJE INFEKCE

Poprvé bylo toto onemocnění diagnostikováno v Anglii v roce 1996. Od té doby byla infekce potvrzena téměř ve všech zemích, kde se chovají kapři či kapři Koi. V České republice byl diagnostikován první klinický případ s masivním úhynem Koi kaprů v červenci 2009.

Zdrojem infekce jsou nemocné ryby. Virus je schopen minimálně po dobu 4 hodin přežívat ve vodním prostředí, ale může omezenou dobu přežívat také v sedimentu nádrže, na rybářském náčiní, které přišlo do styku s infikovanou vodou a předpokládá se také přenos živými vektory, např. vodními ptáky. Ryby, které přežijí infekci, zůstávají nosiči tohoto viru.

Pravděpodobnou vstupní branou infekce jsou žábra. Inkubační doba je 7–21 dní v závislosti na teplotě vody, čím vyšší je teplota vody, tím kratší je inkubační doba. Podmiňujícím faktorem je teplota vody 18–28 oC. Ryby mohou uhynout již několik hodin po prvních projevech klinických příznaků. Při nižší teplotě vody je průběh onemocnění pozvolnější a při teplotě pod 16 a nad 30 oC nevzniká klinické onemocnění. Onemocnění postihuje až 100 % obsádky, úhyn může být více než 90 %.

Kapr s KHVD. Po odstranění skřelových kostí je patrná rozsáhlá nekróza žáber doprovázena sekundárním nárůstem zelených řas a obnažením chrupavčitého podkladu žaberních lístků.

PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ NA ŽIVÝCH RYBÁCH

Klinické příznaky vycházejí zejména z rozsáhlého poškození žaber, tedy: shromažďování ryb u přítoku a u hladiny, namáhavé dýchání a poruchy plavání. Na žábrách pozorujeme výrazné barevné změny. Bílá (nekrotická) ložiska střídá překrvená, tedy tmavě červená tkáň. Dalším typickým příznakem jsou zapadlé oči. Mohou se také vyskytnout krváceniny u báze ploutví a nepravidelná tvorba kožního hlenu. V pozdních fázích onemocnění dochází k vypadávání tkáně žaberních lístků a zůstává jen chrupavčitý podklad lamel.

VYŠETŘENÍ PO SMRTI RYB

Při pitvě uhynulých ryb zjišťujeme nekrózy žaber, vpadlé oči, zvětšení přední ledviny, zvětšení sleziny a nekrotické změny na vnitřních orgánech. Při mikroskopickém vyšetření seškrabů a stěrů z kůže a žaber často nacházíme, díky oslabení ryb virovou infekcí, vysoké počty ektoparazitů (prvoci, jednorodé motolice) a bakterií.

DEFINITIVNÍ DIAGNOZA

Nekrózy na žábrách vznikají u kaprů i při dalších onemocněních (bakteriální onemocnění žaber, toxická nekróza žaber, napadení žaber parazitem Sanguinicola inermis a mykosa žaber). Definitivní diagnóza může být proto stanovena až po virologickém vyšetření. Ve virologické laboratoři se odebírají vzorky z tkání žáber, hepatopankreatu, sleziny a ledvin. K vyšetření se používá dvoukolová metoda PCR (polymerázová řetězová reakce).

Do laboratoře se zasílají ryby vykazující klinické příznaky či atypické chování. Ryby by měly být při odběru živé a do laboratoře doručeny přednostně živé, případně chlazené, ne však zamražené. Vyšetřování je prováděno v Národní referenční laboratoři pro virová onemocnění ryb Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Brno (www.vri.cz) a dále ve Státních veterinárních ústavech v Jihlavě a Českých Budějovicích. Vyšetření je hrazeno ze státního rozpočtu na základě metodiky kontroly zdraví pro rok 2009. Legislativně je sledování KHVD ošetřeno ve vyhlášce č. 290/2008 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů, která nabyla účinnosti 3. 9. 2008. V této souvislosti se provádí vyšetřování na přítomnost KHV.

PODEZŘENÍ Z NÁKAZY

Podezření z nákazy vyslovíme při zjištění klinických příznaků, atypickém chování ryb nebo pozitivním laboratorním nálezu. V případě podezření z nákazy je třeba kontaktovat místně příslušnou Krajskou veterinární správu. Potvrzení nákazy Přítomnost nákazy je potvrzena, jestliže jsou zjištěny klinické příznaky KHVD, odpovídající patologické změny a pozitivní vyšetření vzorku metodou PCR v laboratoři. Všechny výše uvedené body musí být potvrzeny současně. V případě potvrzení nákazy se výsledek oznamuje místně příslušné Krajské veterinární správě a dále se postupuje podle platné legislativy (§19 vyhlášky č. 290/2008 Sb.) takto:

a) vymezuje se ohnisko nákazy – místo odběru pozitivního vzorku ryb (podle místních podmínek to bude rybník, nádrž, vodní tok v rámci hospodářství nebo celé hospodářství)

b) stanoví se ochranné pásmo na základě analýzy rizika, v úvahu se berou rizikové faktory šíření nákazy, populace volně žijících ryb, hydrologické podmínky, epizootologické šetření (§ 20, vyhláška č. 290/2008 Sb.). Ochranné pásmo bude zahrnovat celé hospodářství, pokud se toto skládá z více nádrží nebo rybníků, případně toků, nebo je vymezeno poloměrem nejméně 2 km kolem stanoveného ohniska. Podle místních podmínek je možno ještě stanovit pásmo dozoru, které zahrnuje přilehlá sousedící hospodářství akvakultury.

c) rybník nebo nádrž označená jako ohnisko KHVD se podle místních podmínek a způsobu chovu ryb v podzimním období vypustí, obsádka se sloví, utratí a loviště se dezinfikuje páleným nebo chlorovým vápnem. Opatření v pásmech musí být uplatňována minimálně po dobu 30 dnů od zrušení ohniska nákazy.

MOŽNÉ ZPŮSOBY LÉČENÍ

Léčba KHVD neexistuje, a proto je jediným účinným prostředkem prevence. Do roku 2008 byla Česká republika bez případu klinického onemocnění KHVD. První popsaný případ byl zaznamenán v létě 2009 v chovu Koi kaprů na Pardubicku. Koi kapři importovaní z Thajska (s negativním vyšetřením na přítomnost KHV, které importér doložil) nebyli umístěni do karantény a po zakoupení byli vpuštěni do zahradního jezírka. Během tří dnů došlo k úhynu prvních ryb, během další dvou týdnů došlo k 98% úhynu Koi kaprů v obsádce.

DŮLEŽITOST KARANTÉNY

Základním momentem je tedy karanténa nově zakoupených ryb při teplotě vody vyhovující množení viru, tj. mezi 22-25 °C po dobu minimálně 14 dnů. Neobjeví-li se po tuto dobu žádné příznaky onemocnění nebo úhyn, je vysoce pravděpodobné, že jsou ryby KHV prosté.

Po zařazení KHVD do seznamu nebezpečných nákaz probíhá v ČR monitoring této nákazy. Je nezbytné, aby při jakémkoliv podezření z nákazy byla informována příslušná Krajská veterinární správa. Tuto povinnost má ze zákona každý chovatel i soukromý veterinární lékař, který provedl vyšetření ryb.

ODBĚRY VZORKŮ RYB K PREVENTIVNÍMU VYŠETŘENÍ

Odběr se provádí tak, aby reprezentoval obsádku jako celek. Při každém odběru ryb k vyšetření v laboratoři provádíme rovněž klinické vyšetření, které zaznamenáme do žádanky o vyšetření. Vzorek ryb odebíráme k vyšetření v letním období při teplotě vody 18–28 oC. První odběr vzorku ryb časově spadá do měsíce června a července, druhý odběr se provede v měsíci září, případně říjnu. K vyšetření odebíráme 10 jedinců násady kapra obecného (K2) nebo Koi kapra stejné věkové kategorie o kusové hmotnosti do 500 g. Do laboratoře zasíláme pokud možno ryby živé, s vyplněnou žádankou – vyplní soukromý či státní veterinární lékař. Vyšetřování je prováděno ve výše zmíněných laboratořích.

Jen zdravé a kvalitně vybarvené ryby nám mohou dělat v rybníčku radost! Nepodceňujte proto nákupy z prověřených zdrojů a správně provedenou karanténu!

ZÁVĚR

To, jestli se bude KHVD, tato velice infekční a vysoce smrtelná choroba, v České republice šířit rychle, nebo pomalu, závisí hlavně na chovatelích a jejich zodpovědnosti. Jedinou cestou je totiž prevence, včasná detekce a likvidace ohniska nákazy. Buďte bdělí při nákupu nových ryb a vždy provádějte karanténu!

Autor příspěvku: MVDr. Ladislav Novotný, Ph.D., veterinární lékař specializující se na choroby ryb