Jak nebezpečný je Koi Herpes Virus?

Herpesvirové onemocnění kaprů Koi (Koi herpes-virus disease, KHVD) je vysoce nakažlivé virové onemocnění jak Nishikigoi, tak i kaprů obecných.

Původcem onemocnění je (KHV, CyHV-3), patřící do čeledi Herpesviridae, blízce příbuzný viru kapřích neštovic (CyHV-1) a viru hematopoetické nekrózy karasů (CyHV-2). Virus KHVD byl izolován nejen z kapra, ale také z dalších kaprovitých ryb (karase, amura), u kterých však nevyvolává klinické onemocnění. Kříženci kapra a karase jsou vůči této infekci odolnější.

HISTORIE A ZDROJE INFEKCE

Poprvé bylo toto onemocnění diagnostikováno v Anglii v roce 1996. Od té doby byla infekce potvrzena téměř ve všech zemích, kde se chovají kapři či kapři Koi. V České republice byl diagnostikován první klinický případ s masivním úhynem Koi kaprů v červenci 2009.

Zdrojem infekce jsou nemocné ryby. Virus je schopen minimálně po dobu 4 hodin přežívat ve vodním prostředí, ale může omezenou dobu přežívat také v sedimentu nádrže, na rybářském náčiní, které přišlo do styku s infikovanou vodou a předpokládá se také přenos živými vektory, např. vodními ptáky. Ryby, které přežijí infekci, zůstávají nosiči tohoto viru.

Pravděpodobnou vstupní branou infekce jsou žábra. Inkubační doba je 7–21 dní v závislosti na teplotě vody, čím vyšší je teplota vody, tím kratší je inkubační doba. Podmiňujícím faktorem je teplota vody 18–28 ^oC. Ryby mohou uhynout již několik hodin po prvních projevech klinických příznaků. Při nižší teplotě vody je průběh onemocnění pozvolnější a při teplotě pod 16 a nad 30 ^oC nevzniká klinické onemocnění. Onemocnění postihuje až 100 % obsádky, úhyn může být více než 90 %.

PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ NA ŽIVÝCH RYBÁCH

Klinické příznaky vycházejí zejména z rozsáhlého poškození žaber, tedy: shromažďování ryb u přítoku a u hladiny, namáhavé dýchání a poruchy plavání. Na žábrách pozorujeme výrazné barevné změny. Bílá (nekrotická) ložiska střídá překrvená, tedy tmavě červená tkáň. Dalším typickým příznakem jsou zapadlé oči. Mohou se také vyskytnout krváceniny u báze ploutví a nepravidelná tvorba kožního hlenu. V pozdních fázích onemocnění dochází k vypadávání tkáně žaberních lístků a zůstává jen chrupavčitý podklad lamel.

VYŠETŘENÍ PO SMRTI RYB

Při pitvě uhynulých ryb zjišťujeme nekrózy žaber, vpadlé oči, zvětšení přední ledviny, zvětšení sleziny a nekrotické změny na vnitřních orgánech. Při mikroskopickém vyšetření seškrabů a stěrů z kůže a žaber často nacházíme, díky oslabení ryb virovou infekcí, vysoké počty ektoparazitů (prvoci, jednorodé motolice) a bakterií.

DEFINITIVNÍ DIAGNOZA

Nekrózy na žábrách vznikají u kaprů i při dalších onemocněních (bakteriální onemocnění žaber, toxická nekróza žaber, napadení žaber parazitem Sanguinicola inermis a mykosa žaber). Definitivní diagnóza může být proto stanovena až po virologickém vyšetření. Ve virologické laboratoři se odebírají vzorky z tkání žáber, hepatopankreatu, sleziny a ledvin. K vyšetření se používá dvoukolová metoda PCR (polymerázová řetězová reakce).

Do laboratoře se zasílají ryby vykazující klinické příznaky či atypické chování. Ryby by měly být při odběru živé a do laboratoře doručeny přednostně živé, případně chlazené, ne však zamražené. Vyšetřování je prováděno v Národní referenční laboratoři pro virová onemocnění ryb Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Brno (www.vri.cz) a dále ve Státních veterinárních ústavech v Jihlavě a Českých Budějovicích. Vyšetření je hrazeno ze státního rozpočtu na základě metodiky kontroly zdraví pro rok 2009. Legislativně je sledování KHVD ošetřeno ve vyhlášce č. 290/2008 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů, která nabyla účinnosti 3. 9. 2008. V této souvislosti se provádí vyšetřování na přítomnost KHV.

PODEZŘENÍ Z NÁKAZY

Podezření z nákazy vyslovíme při zjištění klinických příznaků, atypickém chování ryb nebo pozitivním laboratorním nálezu. V případě podezření z nákazy je třeba kontaktovat místně příslušnou Krajskou veterinární správu. Potvrzení nákazy Přítomnost nákazy je potvrzena, jestliže jsou zjištěny klinické příznaky KHVD, odpovídající patologické změny a pozitivní vyšetření vzorku metodou PCR v laboratoři. Všechny výše uvedené body musí být potvrzeny současně. V případě potvrzení nákazy se výsledek oznamuje místně příslušné Krajské veterinární správě a dále se postupuje podle platné legislativy (§19 vyhlášky č. 290/2008 Sb.) takto:

a) vymezuje se ohnisko nákazy – místo odběru pozitivního vzorku ryb (podle místních podmínek to bude rybník, nádrž, vodní tok v rámci hospodářství nebo celé hospodářství)

b) stanoví se ochranné pásmo na základě analýzy rizika, v úvahu se berou rizikové faktory šíření nákazy, populace volně žijících ryb, hydrologické podmínky, epizootologické šetření (§ 20, vyhláška č. 290/2008 Sb.). Ochranné pásmo bude zahrnovat celé hospodářství, pokud se toto skládá z více nádrží nebo rybníků, případně toků, nebo je vymezeno poloměrem nejméně 2 km kolem stanoveného ohniska. Podle místních podmínek je možno ještě stanovit pásmo dozoru, které zahrnuje přilehlá sousedící hospodářství akvakultury.

c) rybník nebo nádrž označená jako ohnisko KHVD se podle místních podmínek a způsobu chovu ryb v podzimním období vypustí, obsádka se sloví, utratí a loviště se dezinfikuje páleným nebo chlorovým vápnem. Opatření v pásmech musí být uplatňována minimálně po dobu 30 dnů od zrušení ohniska nákazy.

MOŽNÉ ZPŮSOBY LÉČENÍ

Léčba KHVD neexistuje, a proto je jediným účinným prostředkem prevence. Do roku 2008 byla Česká republika bez případu klinického onemocnění KHVD. První popsaný případ byl zaznamenán v létě 2009 v chovu Koi kaprů na Pardubicku. Koi kapři importovaní z Thajska (s negativním vyšetřením na přítomnost KHV, které importér doložil) nebyli umístěni do karantény a po zakoupení byli vpuštěni do zahradního jezírka. Během tří dnů došlo k úhynu prvních ryb, během další dvou týdnů došlo k 98% úhynu Koi kaprů v obsádce.

DŮLEŽITOST KARANTÉNY

Základním momentem je tedy karanténa nově zakoupených ryb při teplotě vody vyhovující množení viru, tj. mezi 22-25 °C po dobu minimálně 14 dnů. Neobjeví-li se po tuto dobu žádné příznaky onemocnění nebo úhyn, je vysoce pravděpodobné, že jsou ryby KHV prosté.

Po zařazení KHVD do seznamu nebezpečných nákaz probíhá v ČR monitoring této nákazy. Je nezbytné, aby při jakémkoliv podezření z nákazy byla informována příslušná Krajská veterinární správa. Tuto povinnost má ze zákona každý chovatel i soukromý veterinární lékař, který provedl vyšetření ryb.

ODBĚRY VZORKŮ RYB K PREVENTIVNÍMU VYŠETŘENÍ

Odběr se provádí tak, aby reprezentoval obsádku jako celek. Při každém odběru ryb k vyšetření v laboratoři provádíme rovněž klinické vyšetření, které zaznamenáme do žádanky o vyšetření. Vzorek ryb odebíráme k vyšetření v letním období při teplotě vody 18–28 ^oC. První odběr vzorku ryb časově spadá do měsíce června a července, druhý odběr se provede v měsíci září, případně říjnu. K vyšetření odebíráme 10 jedinců násady kapra obecného (K2) nebo Koi kapra stejné věkové kategorie o kusové hmotnosti do 500 g. Do laboratoře zasíláme pokud možno ryby živé, s vyplněnou žádankou – vyplní soukromý či státní veterinární lékař. Vyšetřování je prováděno ve výše zmíněných laboratořích.

ZÁVĚR

To, jestli se bude KHVD, tato velice infekční a vysoce smrtelná choroba, v České republice šířit rychle, nebo pomalu, závisí hlavně na chovatelích a jejich zodpovědnosti. Jedinou cestou je totiž prevence, včasná detekce a likvidace ohniska nákazy. Buďte bdělí při nákupu nových ryb a vždy provádějte karanténu!

Autor příspěvku: MVDr. Ladislav Novotný, Ph.D., veterinární lékař specializující se na choroby ryb