Japonská zahrada v Karlových Varech

Zenová meditační zahrada Hany Bälz byla vybudována v roce 1998 japonskými zahradníky provincie Aichi podle návrhu významného japonského zahradního architekta doc. Kanji Nomury. Stojí v zeleni nedaleko Parkhotelu Richmond na levém břehu říčky Teplá na jižním okraji města Karlovy Vary a nese jméno manželky německého lékaře dr. Erwina von Bälz (1849-1913), jež přispěla ke sblížení japonské a evropské kultury.

Zahrada byla založena ke 150. výročí narození tohoto významného německého internisty, který byl v roce 1876 pozván samotným japonským císařem, aby pomohl v Zemi vycházejícího slunce položit základy moderní medicíny. A jako balneolog seznámil Japonce i s Karlovými Vary, resp. jejich léčivými prameny.

Obr. 1: parkhotel Richmond, v jehož blízkosti se zahrada nachází

KDE ZAHRADU NAJDETE

Unikátní realizace je součástí rozlehlého anglického parku nacházejícího se v těsné blízkosti zmiňovaného hotelu, a kromě japonské zahrady v něm najdete také několik soch, pomníků a další zajímavosti včetně bohaté výsadby zeleně. Dáte-li se cestičkou od hotelu Richmond k japonské zahradě s tím, že uvidíte, podobně jako jinde v Evropě či zámoří, rozlehlý oplocený pozemek s bonsajemi, sakurami, borovicemi, tvarovanými dřevinami nebo s jezerem plným majestátných Koi, budete zpočátku možná zklamáni. Zahrada je totiž sestavená jenom z kamenů, a navíc ve velice střízlivém duchu. Místo jako takové má z hlediska hlavního významu symbolizovat vodu a sloužit přicházejícím hlavně k meditaci.Obr. 2: cestička vedoucí k hotelu, po ní se do zahrady dostanete 

TROCHA HISTORIE A MEZINÁRODNÍ VAZBY

Myšlenka na zřízení kamenné japonské zenové zahrady se objevila v devadesátých letech 20. století a vzešla od japonské spisovatelky Masumi Schmidt-Muraki, která žije od roku 1972 v německém Mnichově. Ta do Karlových Varů zavítala těsně po převratu v roce 1990, když zpracovávala rešerše pro svou knihu o Haně Bälz, Japonce provdané za doktora Erwina von Bälze.

Japonská zenová meditační zahrada byla následně vystavěna v roce 1998 podle projektu již zmíněného japonského zahradního architekta doc. Kanji Nomury z města Kusatsu, které je partnerským městem Karlových Varů a patří mezi 3.000 lázeňských míst s horkými minerálními prameny sopečného původu. Kusatsu jsou nejstarší a nejznámější japonské lázně, ležící asi 150 km od Tokia, v hornaté části středního Japonska. Místo s více než 8000 obyvateli je obklopeno horami se sopkami, z nichž nejvyšší Mt. Shirane (2160 m) byla ještě v roce 1982 aktivní. V jejím kráteru na vrcholu je jezero světle zelené barvy, jehož voda má vysoké pH. Z druhé strany horského masivu se pak nalézá proslulé zimní středisko Nagano, kde se konaly v roce 1998 pro nás tak úspěšné olympijské hry.

Japonská zahrada Hany Bälz, která přispěla ke sblížení japonské a evropské kultury, byla slavnostně otevřena v roce 1999 a v září roku 2000 se v ní konal známý čajový obřad na počest dámy, která jí propůjčila své jméno. V listopadu roku 2006 pak nechalo město Karlovy Vary zrenovovat informační tabuli, jejím autorem je karlovarský grafik Eduard Milka.Obr. 3: pohled na meditační zahradu Hany Bälz

ZÁKLADNÍ FILOSOFIE

Kamenná japonská zenová zahrada je postavena na kruhovém půdorysu s vnitřním obloukem symbolizujícím principy jin a jang – sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, popř. Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Bílý štěrk znázorňuje moře mezi východní a západní polokoulí. Z východního břehu vyráží do moře směrem k západu kámen ve tvaru lodě. S touto symbolikou se setkáváme také v umění suiseki, kdy kategorie Funagata-ishi (loď-tvar-kámen) znázorňuje všechny možné druhy lodí. Dřevěné veslice, dřevěné plachetnice nebo i plavidla obytná.

Uprostřed moře ční nevelký kámen, který je podobenstvím Hany Bälz, Dobra, spojujícího Východ a Západ. Kámen může být označován také za mýtickou želvu (symbol dlouhověkosti, pevného zdraví, stability, síly, podpory a vytrvalosti), či hledajícího člověka, který v moři (labyrintu) světa touží po Nirváně (stav absolutní blaženosti, klidu, zapomenutí, nebytí). Tento mnohovýznamový kámen musí mít dostatek světla, který mu dodává kamenná lucerna, podobenství Buddhy jako ukazatele správné cesty života. V lucerně se nezapalují svíce, neboť ona sama je symbolickým světlem. Některé vertikálně situované velké kameny jsou pak analogií k evropským menhirům a mají sloužit jako příbytek bohů.

Místo jako celek má vyjadřovat element vody. Zenový princip pak vytvoření čehosi hmatatelného z Prázdnoty, tedy hmotu z duše. Objekt zahrady má schopnost působit coby „přijímač a vysílač“ kladných vln a vibrací jak z kosmu, tak také ze zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny nabíjejí a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Japonská zenová zahrada tak slouží hlavně k meditaci, harmonizaci lidské mysli a posílení zdraví. Je ji proto možné považovat také za přírodní chrám.

Z hlediska realizace je jistě zajímavé, že zahrada leží na tzv. zřídelní linii, která protíná město Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny termální prameny. A pozoruhodné je i to, že japonští zahradníci použili ke komponování zajímavého odpočinkového místa, jež slouží hlavně k duševní očistě, speciálně vybrané kameny z karlovarských lesů. Podle autora projektu pak byly vybírány pouze ty, které mají „duši“. Japonci totiž věří, že kámen není jen neživá hmota, ale je v něm nashromážděna „ve formě vzpomínek“ obrovská energie mnoha staletí a milionů let. Každý kámen vyjadřuje zvláštní symboliku, která je vysvětlena na informační tabuli v blízkosti zahrady.

Japonští stavitelé se při své práci v Karlových Varech řídili myšlenkou: „Následuj kámen“. Tuto ideu najdeme i jako zásadní ponaučení v jedné z nejstarších knih o výstavbě japonských zahrad, pocházející z 10. století. Již tehdy se Japonci snažili kamenům porozumět a pochopit jejich duši.Obr. 4: č. 1 – symbol JIN a JANG, 2 – kameny vyzařující kladnou energii, 3 – kámen (podobenstvím Hany Bälz), 4 – písek znázorňující moře, 5 – kámen ve tvaru lodi, 6 – ostrov Asie nebo ženy, 7 – ostrov Evropy nebo muže, 8 - Buddhova lucerna

Kamenná Buddhova lucerna byla přivezena přímo z partnerského města Kusatsu jako dar. Na přelomu let 2005 a 2006 se jí ulomila kamenná koule na vrcholu, náhradní pak nechal znovu vyrobit na náklady dárce Kusatsu Kanji Nomura. A do zahrady ji slavnostně přivezla paní Masumi Schmidt-Muraki. Lucerna tak znovu mohla plnit svůj účel – ukazovat zbloudilým správnou cestu, dodávat útěchu těm, co ji potřebují, a sblížit ty, co si někdy v minulosti ublížili.

NÁVŠTĚVA ZAHRADY BY MĚLA BÝT RELAX

Po prohlídce zahrady si můžete dopřát něco dobrého v kavárně Parkhotelu Richmond, který svým hostům nabízí služby špičkové úrovně. Veškeré léčebné procedury jsou poskytovány přímo v hotelu a nechybí ani nádherný bazén. Kromě tradiční komplexní lázeňské léčby si klient může vybrat ze široké škály speciálních relaxačních programů a zajímavé jsou jistě i výlety do okolí.

Mezi veřejně přístupnými japonskými zahradami u nás patří tato svým pojetím a duchovním sepjetím s japonskou domovinou mezi nejpůsobivější. A velice krásná je v době, kdy okolní listnaté stromy raší. Dopadá do ní totiž světlo, které po celý dlouhý rok neuvidíte.Obr. 10: dotýkání - symbol Jin a Jang, dvě spojené části jednoho celku

Zahrada se těší na vaši návštěvu, třeba v letošním létě!