Tanuki z borovice kleč

Při tvorbě tanuki se střetáváme se dvěma základními názory. Jedni lidé tvrdí, že je to podvod a šizení. Já se osobně přikláním k druhému názoru a to, že jde o zužitkování a vyniknutí mrtvého a pro nás zajímavého dřeva - stromu, který sice už sám neroste, ale přesto se stává základem nové kompozice. Je to soužití (i když uměle vytvořeno) mrtvého a živého. Když mi v roce 2004 odumřela jedna ze tří borovicz Radhoště, rozhodl jsem se, že její vrcholovou část, velice zajímavou, využiji právě pro tvorbu tanuki. Mladých a vytáhlých klečí mám dostatek, takže nebylo těžké vybrat tři vhodné pro tento záměr. Vrcholová část se chlubí nádherným šari z přírody a tak časově nejnáročnější bylo zpracování nových jinů ze suchých větví a vyčištění šari. Jelikož se jedná o rozměrnější kus, použil jsem nejdříve na hrubší opracování motorovou pilu. Suché dřevo nešlo vytahovat po vláknech, proto jsem na celé dopracování jinů použil frézu. Pomocí různých nástrojů, brusných kotoučů a podobně, jsem se snažil co nejpřirozeněji zpracovat mrtvé dřevo. Potom jsem jiny opálil plamenem, vyčistil hrubším mosazným kartáčem a nakonec ještě vyčistil nylonovým kotoučem za neustálého postřikování vodou. Všechny jiny a šari jsem ošetřil bělidlem (přípravkem na jiny). Dalším krokem bylo usadit nový kmen do nádoby a hlavně jej pevně ukotvit. To se mi podařilo pomocí různých desek, které jsem nejdříve přišrouboval k základně kmene a potom drátem přikotvil přes drenážní otvory k nádobě. Jakmile jsem vybral tři vhodné rostliny borovice kleč, vyfrézoval jsem v zadní části mrtvého kmene tři drážky, odpovídající síle kmene každé rostliny. V tomto stadiu je důležité mít představu o tvaru nové rostliny a kudy mladé rostliny povedeme. Potom jsem rostliny zasadil do nádoby a zatlačil do drážek na kmeni. Mladé rostliny jsem fixoval ke kmeni pomocí krátkých hranolků, které jsem přišrouboval ke kmeni. V místě, kde tlačí na mladou rostlinu, jsem jej vždy podložil pryží, aby nedošlo k oděru rostliny. Když byly mladé kleče pevně fixovány a jelikož byly přesazeny z kontejneru, mohl jsem přistoupit k základnímu tvarování. Nejsilnější rostlinu jsem pro jistotu ve vrcholové části zabandážoval páskou z PVC, jelikož byla trochu výrazněji ohýbána. Potom jsem všechny větve vydrátoval přiměřeně silným drátem. Už při drátování jsem se ujistil (k mé radosti), že jsem mladé rostliny kleče vybral dobře a skvěle odpovídají mému záměru. Při dotvarování jsem si nejprve rozmístil hlavní větve do vhodného prostoru a následně zapojoval slabší větve do konečné kompozice. Nyní tanuki vyjadřuje dramatickou volně vzpřímenou borovici. Toto kompozici jsem zpracovával dohromady asi 8 hodin. S výsledkem jsem velice spokojený a mám radost, že staletá borovice z Radhoště nepřišla nazmar a v podstatě žije dál, i když trochu jinak. Doufám, že nový strom bude prosperovat a bude přinášet radost z pěstování. V případě, že by některá ze tří mladých rostlin nepřežila, není problém ji vyměnit za jinou a znovu ji dotvarovat. Ale vždy tady bude krása, byť mrtvé 100-leté borovice, která bude v této kompozici vždy dominantní. A zajímavé jsou i rozměry nové kompozice- výška 63 cm, šířka koruny 56 cm, průměr kmene 24 cm. Tvorba nové tanuki borovice byla pro mne velice zajímavá práce a všem tuto techniku, která dává velký prostor tvořivosti, vřele doporučuji. Nemusí vždy odumřelý strom, nebo některá jeho část, projít jak se říká KOTLEM. Všechny nadšence a obdivovatele malých stromků v miskách zdraví Pavel Slovák z Vigantic a těším se na jistě zajímavou diskusi. Na pěstování venku je ještě čas a tak si pojďme vyměňovat názory ...